takovej ten pocit, kdy dočtete knížku a je vám hrozně líto, že už jste jí dočetli.

28. october 2012 at 21:51 | Kateřina |  diary - k .
Tak se po dlouhé době hlásím i já. :)

Taky už se vám stalo, že vám bylo líto, že jste dočetli nějakou knížku? Mě dvakrát. Poprvé to byla knížka Koláč s kapkou jedu (The Sweetness at the Bottom of the Pie) od Alana Bradleyho. Do té doby jsem četla jenom samé knížky pro nástiletý holky, takovýty humorný o trablích s láskou a dospíváním obecně. Ale musim říct, že nějaký knížky od Jacqueline Wilson bych si ráda přečetla i teď. :) Ale moje nadšení do detektivek začalo právě touhle knížkou. Je psaná spíš pro děti (teda spíše pro dospívající), ale je skvělá. :) Moc se mi líbí, že jsou tam i odborné pasáže popisující zálibu hlavní hrdinky v chemii. (jo jasně, já chemii nerozumim, takže nevim jestli to byla pravda, ale bylo pěkný, že to bylo i poučný :D)
Potom jsem četla zase nějakou tu knížku pro nástiletý, byla krátká, asi jen 100 nebo 200 stránek. Ale byla taková, prostě pro nástiletý holky. Takže tu jsem zvládla za den. (rekord, jinak tak rychle fakt nečtu :D)
A potom jsem se rozhodla číst Šifru mistra Lonarda od Dana Browna, v originálu The Da Vinci Code. Je to něco neskutečnýho. Před chvílí jsem to dočetla a je mi to vážně, ale vážně líto. Chtěla bych si umět vymazat paměť, abych to mohla číst znova a znova, se stejným napětím a vzrušením při každém slovu. Musím říct, že je to zatím asi to nejlepší, co jsem kdy četla. Je to naučné. Je to napínavé. Má to happy-end. Jsou tam pasáže popisující pozadí Svatého Grálu - řádu templářských rytířů, příběch Máří Magdaleny a vše ostatní, co s tím souvisí. Je to složité, ale krásné. Donutí vás to zamyslet se, logicky uvažovat, řešit šifry, které jsou v knize. Nedokážu popsat můj pocit z tohoto díla (ano, je to dílo! je to prostě něco víc, než jen knížka), jsem unešena. Doporučuji přečíst!
Tak jo, tohle je fakt hrozně odbornej článek, takhle normálně nepíšu ani nemluvim, ale je to prostě to, co v tuhle chvíli zažívám. Teda aspoň co se týče knížek, to co začívám v normálním životě by vydalo na dost tlustou knížku, ale o tom až někdy příště.
Chce se mi křičet a brečet. Je mi líto, že jsem to dočetla. Teď pociťuju pocit prázdnoty. Co budu dělat o pátečním semináři? :( :D Musim si najít nějakou novou knížku! Čím dřív, tím líp.

pac a pusu Kačeřina ;*
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama